2. 10. 2018
Za týden bude jasno. V Praze výrazně uspějí, i když možná nezvítězí Piráti. Jenže uspěje i ODS (protože zjedná „pořádek“), uspěje i ANO (protože „manažer proti aktivistům“ zabírá). Do zastupitelstva se dostane i Praha sobě, ale „skutečná změna“ se konat nebude, protože Jižní Město nebo Stodůlky prostě nejsou Letná. Třeba se 4,5 % těsně neprojdou Zelení. Vznikne nová koalice ANO, ODS a a Spojených sil pro Prahu (TOP, KDU, STAN) a ti, ve které všichni vkládali naděje, zůstanou v – jistě, hlasité – opozici. Do hry o dostavbu metra D se znovu dostane Penta. Sociální, natož dostupné bydlení nebude, „nepřizpůsobiví“ se budou vypovídat za Prahu. Trafikaření a neprůhledností přibude. Bude se betonovat, u výpadovek budeme dál dýchat karcinogenní prach.
Zdá se vám to nepravděpodobné? Mnozí mí přátelé vidí naději proti návratu „bémovských“ časů a proti současné údajné stagnaci ve volbě té skutečné změny, která všemi starými pořádky zatřese. A tou podle nich jsou Piráti a Praha sobě, nikoliv už Zelení. Jenže v politice musíte zpravidla skládat většiny a vyjednávat kompromisy. Je to tak správně, protože lidé mají různé zájmy, někdo se chce všude dostat autem, jiný by rád, aby na nájem nepadla polovina jeho čistého příjmu, jiný si zase chtěl obecní byt privatizovat. Správné taky je rozdělení na koalici a opozici, protože z něj vyplývá jasná odpovědnost. Koaliční odpovědnost, byť se od ní distancuje, má mimochodem na magistrátu až do posledního dne svého mandátu i současný lídr Prahy sobě.
Přívětivé a pro všechny dostupné město bych si stejně jako většina mých přátel přál i já. Jen se obávám, že samotné zvolení Pirátů a Prahy sobě nám ho nezajistí. Kdyby obě strany pokračovaly v tom, co na magistrátu započali Zelení, nebylo by to špatné. Ono totiž když chcete stavět obecní byty jako v pověstné Vídni (kde to dělala sociální demokracie), musíte na to mít peníze a pozemky. Zásluhu na dnes několikamiliardovém fondu, určeném právě na výstavbu obecních bytů, má přes všechno okopávání Matěj Stropnický. To, že po něm šla za Zelené „tančit s ďáblem“ do Rady Petra Kolínská, přispělo zase k tomu, že Penta na veřejné peníze při výstavbě metra D nesáhne, tedy prozatím. Obou si za to, co v Radě dělali, vážím. O zavřených hernách, Lítačce za 10 korun na den a neviditelném boji o jednotlivé úpravy územního plánu ve veřejném zájmu nemluvě. Velké město je ale kolos, změny se tu dělají pomalu a pásky stříhá někdo jiný, než kdo se o ně zasloužil. Fair enough, vděčnost a uznání za zásluhy v politice nikdo neočekává a pro obyvatele je rozhodující výsledek.
O ten teď ale právě jde. V rámci tažení proti starým pořádkům se jak Praha sobě, tak Piráti vymezili tak razantně, s kým vším do koalice nepůjdou, že to vypadá, že po volbách zůstanou na tu změnu sami. (Stejně jako se před volbami do sněmovny tzv. demokratický blok proti Babišovi halasně vymezoval, ale nespojil, a přišel tím o pár mandátů navíc.) Zelené proto není třeba volit za nějaké minulé zásluhy, kvůli kampani nebo osobě lídra, ale proto, aby stran, které z Prahy chtějí přívětivější město pro všechny, bylo víc, když už se bohužel nepodařilo dohodnout na předvolební spolupráci. Hrozí totiž, že stálý zelený elektorát, jakkoliv nevelký, který se nemohl synergicky spojit s programově blízkými stranami, bude v případě nezvolení ostatním progresivním stranám prostě chybět, že na tu koalici změny bude třeba právě ještě ty dva tři zelené zastupitele. Ale ti nebudou.
To, že Zelení mají v exekutivě na magistrátu nějakou „minulost“ (Praha sobě ji má na Praze 7, Piráti v Mariánských Lázních), také nutně není přítěží. Nedělá to z nich sice nějaké mesiáše změny, ale dává jim to vypočitatelnost. Jak by se Piráti chovali k velkým investorům a jejich zájmům, kromě toho, že by setkání zapsali do veřejného rejstříku? Ne před volbami, ne v opozici, ale v Radě. Jak by se chovali v případě Metropolitního plánu, kdy to Zelení na jedné straně schytávali od architektů a intelektuálů za to, že si dovolili úkolovat odborníky, tedy IPR jakožto servisní organizaci magistrátu, a na druhé straně si popudili spoustu občanských spolků, když onen odborný IPR v rámci „zahušťování“ navrhnul jako zastavitelná území jejich parky? Jak by tyhle protichůdné tlaky vybalancovala Praha sobě v situaci, kde nebude mít nadpoloviční většinu? Nevíme.
Mnohým z vás, kteří jste Zelené volili, vadí, že na to, kolik toho slibovali, postupují změny pomalu, a už nemáte trpělivost. Pokud ale Piráti a Praha sobě nebudou mít přes 50%, což je málo pravděpodobné, kde je záruka, že změny se budou dít rychleji? A především s kým? Politika není umanuté buď všechno, nebo nic, ale trpělivé vyjednávání, „tančení s tím, kdo je v sále“. Sám jsem u Zelených proto, že to vyjednávání není vedeno pragmatismem (o úplatcích ani nemluvě), ale hodnotami jako třeba ekologická udržitelnost, které jsou sice abstraktní, ale v letošním létě se ukázaly jako velmi aktuální. A ejhle, už je mají všichni v programu. Vždycky vážíte, který cíl je důležitější, abyste kvůli němu udělali kompromis, jestli přivřete oko nad větším počtem kamer v ulicích, abyste za to zachovali základku, která dělá nelehkou, ale důležitou práci. A neděláte si z toho PR. Připouštím, možná nastává doba proměnlivých hnutí s charismatickými lídry, kteří strhnou sociální sítě a za čtyři roky z nich nezbude nic (nebo budou v jiném hnutí); dlouhodobé programy a cíle možná netáhnou. Přesto stejně jako mí přemýšliví přátelé dám taky na jistou vypočitatelnost, na to, co za lidmi nejen v praktické politice je. Zelené si je v tomto ohledu v mnoha městech možno dlouhodobě proklepnout, jaké ty cíle mají a jak za nimi jdou.
A současně jsou Zelení radikální a trochu nepohodlná strana (a nejen pro ty, kdo měli velká očekávání a pak se o to více zklamali :-). To ovšem v zemi, kde radikálností je už to říkat, že město nepatří jenom bohatým a nemá sloužit jenom zisku, že stejná láska má mít stejná práva nebo že lidem v nouzi se má pomáhat, není nic nesnadného. O Zelených víme, že tohle budou – někdy až příliš bez ohledu na tzv. cílovky a veřejné mínění – říkat. Že na těch demonstracích budou, prostě proto, že už tam byli, pokud je přímo neorganizovali. Že se i na menší městech proti šíření nenávisti ozvou. A ne že si to možná budou potichu myslet a takticky o tom mlčet a čekat, až budou zvoleni, aby pak … mlčeli dál?
Není to vnitřně ani navenek jednoduché ustát to napětí mezi pragmatismem a ideály. Přes všechna škobrtnutí se v tom Zelení zejména na komunální úrovni osvědčili. V naší zemi, kde pragmatismus ve veřejném prostoru stále více zesiluje, mění se v nezájem o druhé a kdy po malých krůčcích přituhuje, nepohodlné Zelené s vizí ekologicky a sociálně spravedlivé společnosti potřebujeme víc než kdy jindy. Potřebují je i Piráti a Praha sobě, kteří mají v Praze zvolení jisté. Jinak tu budeme mít vládu manažerů v bílých košilích a tvrdé ruky s kvérem na náplavce. Tedy pravý opak toho, co ztělesňují Zelení.
Proto volte Zelené!