15. 4. 2014
RNDr. Drahomír Bárta
Letošní akci „Ukliďte zemi“, kterou svolal zastupitel za SZ Ondřej Velek, přálo počasí, nebylo horko ani zima, krásná svěží jarní příroda pomáhala překonat chmury, které vyvolával strašný technický stav této vzácné historické památky.
Uklízení se zúčastnilo asi 25 lidí. Soustředili jsme se hlavně na bývalý Čínský pavilon a na rozsáhlé smetiště podél západní zdi zámečku. Zakrátko jsme posbírali asi 20 pytlů různých ošklivostí a asi 10 kbelíků skla, které skončilo v recyklačním kontejneru.
Na brigádu navazovala v bývalé konírně debata o revitalizaci, kterou moderoval Ondřej Velek. Bohužel nedorazila hlavní osoba – majitel, představitel firmy Cibulka, s.r.o. Většina diskutujících vyjádřila názor, že stav zámečku je katastrofální, že majitel již třetí desetiletí jasně prokazuje, že se o něj buď nechce nebo nedokáže řádně starat, a že obec by už měla podniknout důraznější kroky a uvažovat o vyvlastnění. V tomto smyslu promluvilo i několik odborníků na památkovou péči. Majitel měl již koncem 90. let schválený projekt rekonstrukce zámečku na hotel, ale rekonstrukční práce ani nezahájil, nezajímal se ani o možnosti získání památkových finančních podpor.
Někteří diskutující ocenili roli nekonformních mladých lidí, kteří zámeček po dohodě s majitelem obývají a kteří o něj v rámci svých možností pečují. Ale na potřebné opravy např. silně poškozených střech a interiérů tito lidé samozřejmě nemají síly ani prostředky. Hovořilo se o tom, že kompletní rekonstrukce by mohla stát 150 milionů Kč.
Cílem diskuse bylo, zformulovat nápady, k čemu by Cibulka mohla v budoucnu sloužit. Místní obyvatelé by tam rádi viděli nějaké komunitní centrum, ateliéry, dílny, výstavy, koncerty apod. Tato přání ovšem otevírají otázku, kdo by zorganizoval a zaplatil nezbytnou rekonstrukci objektu a následně financoval jeho provoz. Nějaké prostředky by snad mohla dát obec, ta ale v současné době dává ročně na všechny památky na svém území jen směšných 100 000 Kč (viz např. usnesení zastupitelstva z 12. 9. 2013). Mluvilo se o veřejné sbírce a zejména o dotacích z Evropských fondů. Ale to vše nebude stačit. Evropské fondy ani banky nedávají peníze do projektů, které nejsou organizačně a finančně reálně zajištěné. Utopická přání tak mohou vést k tomu, že objekt bude dál chátrat a obci nakonec zůstane jen nepoužitelná ruina.
Osobně se domnívám, že mnohem větší šanci na záchranu by Cibulka měla v rukách silného investora, který by ale pak měl právo ji využívat hlavně podle svých představ, třeba jako luxusní hotel. Domnívám se ale, že i hotel by byl lepší než ruina.
Ing. Hana Dušková
Následně zformulovala několik myšlenek a námětů:
- zjistit možnosti event. vyvlastnění (nezájem majitele statku Cibulka i o možnost „státních udržovacích financí“ památkového objektu) – vyvlastněním by se opakovala – snad už naposledy – akce z roku 1922, kdy statek od soukromníka vykoupila městská obec, aby zabránila další devastaci historické památky;
- výpomoc uživatelům a „zachráncům“ památkového objektu – permanentní umístění kontejneru u brány objektu a odvoz z financí městské části Praha 5 – jako první vlaštovku zájmu o záchranu tohoto památkového objektu
- akce „čínský pavilonek“ – o který majitel statku Cibulka s největší pravděpodobností nemá zájem vůbec, protože stojí mimo areál statku, pokusit se o převedení tohoto již téměř zničeného památného objektu z roku cca 1810 do majetku městské části Praha 5 – a oprava pavilonku společnými silami Prahy 5, místních obyvatel a squatterů, jako prostředek stmelovací akce všech, kterým na tomto krásném zákoutí Košíř záleží;
- vypracovat projekt využití statku – dle rozpravy s uživateli a starousedlíky i dle historického užívání objektu – kulturní centrum – koncerty alternativní hudby, poetická čtení, alternativní filmová představení, čajovna s galerií, bufet pro turisty, řemeslné dílny – ukázka řemesel, objekt s domácími zvířaty pro děti, bylinková a květinová zahrada, sociální bydlení pro mladé umělce a umělecké řemeslníky, kteří by se o objekt starali – namísto placení nájemného, knihovna pro čtení při čaji na nádvoří, malá tělocvična, opravna a výstavy historických automobilů, …
Ing. Arch. Jan E. Bárta
Následně poslal k diskusi několik poznámek:
Přednost by mělo vždy mít takové využití (pokud možno), které odpovídá prostorovým možnostem památky.
Jednu ze studií pro hotel jsem před časem viděl, bohužel měla stejné nároky, jak to už bývá – na max. exploataci pozemku, v tomto případě si zamýšlená kapacita hotelu vyžadovala demolici stájí a poměrně kapacitní stavbu na jejich místě.
Jako využití navrhuji úpravu pro domov pro seniory s vlastní zahradou (blízkost FN Motol), nebo kombinovanou funkci komunitní centrum, skautské klubovny, výletní restaurace, malé muzeum-galerie k historii Košíř.
Pokud se týká starých projektů, nějaké by mohly být v archivu pražského NPÚ; ale asi nikdy nepřekročily stupeň ideové studie a budou jistě u majitele.
O Cibulce mnohem více zde.
Fotografie z úklidu a z prostorů usedlosti (Drahomír Bárta)
