13. 2. 2020

Tisková zpráva iniciativy Nebourat.cz

Zástupce Správy železnic, ředitelka památkářů a pražský náměstek pro dopravu se v debatě o budoucnosti Železničního mostu mezi Smíchovem a Výtoní shodli na nutnosti rychlého postupu a otevřenosti k citlivým řešením jeho havarijního stavu.

Ve středu 12. února se ve zcela zaplněné vile Winternitz na pražských Malvazinkách konala  přednáška o historii a současnosti mostu spojená s debatou o jeho budoucnosti. Pořadatelem byla občanská iniciativa Nebourat.cz.

Ministerstvo kultury v tuto chvíli rozhoduje o sejmutí památkové ochrany Železničního mostu, zveřejnění výsledku se očekává v blízké budoucnosti. Sejmutí ochrany bylo navrženo Správou železnic, která most v minulosti prohlásila za neopravitelný a chce na jeho místě postavit most nový, vyhovující současné intenzitě dopravy a technologickým nárokům provozu.

Do diskuse s publikem přijali pozvání Ing. arch. Naděžda Goryczková, ředitelka Národního památkového ústavu, Ing. Petr Hofhanzl, ředitel Stavební správy západ, Správa železnic, Ing. Adam Scheinherr, náměstek pražského primátora pro dopravu, a Ing. Václav Jandáček, statik a expert na restaurování technických památek.

Ing. Pavel Štorch, zakladatel iniciativy Nebourat.cz, k průběhu diskuse uvádí: „Vážíme si toho, že se diskuse zúčastnili zástupci všech institucí, které mají k mostu co říct. Jsme velmi rádi, že v ní opakovaně projevili jednak zájem na rychlém řešení havarijního stavu mostu, jednak otevřenost k variantám řešení, která by historický most zachovala a zároveň vyhověla kapacitám pražské železniční dopravy.“

 Za iniciativu Nebourat.cz je zásadní, aby Správa železnic nepodala odvolání, pokud památková ochrana mostu nebude sejmuta. To by celý proces záchrany mostu de facto zablokovalo. Naše iniciativa bude rozhodnutí ministerstva respektovat. Pokud památková ochrana sejmuta nebude, je budoucnost v opravě, byť velmi náročné. Pokud bude památková ochrana zrušena, nechceme nápodobu mostu, ale ideálně mezinárodní architektonickou soutěž respektující místo v UNESCO.“

Naďa Goryczková, generální ředitelka NPÚ, sdělila: „Budoucnost Železničního mostu záleží na rozhodnutí ministerstva kultury o sejmutí či nesejmutí památkové ochrany. Ideální by z našeho pohledu samozřejmě bylo, kdyby se most podařilo zachránit v autentické podobě a s ohledem na potřebu zvýšení dopravní kapacity byla přidána třetí kolej v podobě odpovídající současnosti. Variant je v tomto případě mnoho a památková péče je připravena jednat o všech rozumných řešeních. Důležité je najít shodu mezi všemi zainteresovanými subjekty v co nejkratší době.“

Ing. Adam Scheinherr, náměstek pro dopravu Magistrátu Hlavního města Prahy, říká: „Most je výjimečné dílo našich předků spjaté s Prahou. Jeho oprava je dle dosavadních průzkumů a studií možná. Za Prahu se snažíme naleznout řešení, na kterém se shodnou všichni dotčení, od UNESCA, přes Správu železnic po občany. Se shodou napříč všemi stakeholdery pak bude proces přípravy co nejrychlejší. Intenzivně pracujeme s náměstkem pro územní rozvoj Petrem Hlaváčkem na řešení třetí koleje a zastávky na Výtoni. Řešením je dle nás rekonstrukce s použitím moderních technologií. To je kompletní výměna mostovky za zcela novou, ale se zachováním a rekonstrukcí ikonických poloparabolických oblouků. Takto se skloubí nároky památkové péče a provozu i bezpečnosti. K tomu navrhujeme přistavit vedle nový jednokolejný most dle soudobé architektury, který by zaručil provoz i v době probíhající rekonstrukce. Správě železnic pak nabízíme veškerou součinnost.“

Zástupce majitele mostu, Ing. Petr Hofhanzl, ředitel Stavební správy západ Správy železnic, hodnotí situaci mostu takto: „Správa železnic, státní organizace si je vědoma odpovědnosti k památkově chráněným stavbám. Každoročně vynakládáme značné finanční prostředky na jejich záchranu. Za zmínku stojí například rekonstrukce odbavovací haly na pražském hlavním nádraží, probíhající rekonstrukce Fantovy budovy nebo komplexní rekonstrukce Negrelliho viaduktu.

Bohužel v případě Výtoňského mostu musíme na základě velmi podrobných a rozsáhlých průzkumů konstatovat, že rozsah poškození stávající mostní konstrukce je po 120 letech provozu zásadní. V případě finančně velmi náročné záchrany stávající ocelové konstrukce bychom museli vyměnit více než 65 % prvků. Oprava by představovala výrazné omezení železničního provozu pro cestující po dobu 3-4 let a následně bychom museli ocelovou konstrukci každých patnáct let opětovně opravovat za dalšího omezení provozu. Ve výsledku bychom dosáhli pouhého prodloužení životnosti mostní konstrukce o 30-50 let a odsunuli bychom problém výměny konstrukce na další generace.

Pevně věřím, že se i pod institutem památkové ochrany podaří společně nalézt takové řešení, které umožní výměnu stávající ocelové konstrukce, a tím bude do budoucna zajištěno bezpečné a především kapacitní železniční spojení. Vzpomeňme, že právě stávající ocelový most musel také v roce 1901 ustoupit rozvoji železniční dopravy a nahradil původní jednokolejný most…“

V průběhu večera dále vystoupil popularizátor místní historie působící pod pseudonymem Vyšehradskej jezdec a představil historii technické památky. Ing. Ivan Pomykaček, výrobní ředitel projektantské firmy SUDOP Praha, prezentoval současný špatný technický stav mostu. Specialista na koncepci dopravy pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR), Ing. Lukáš Tittl, pohovořil o významu Železničního mostu pro pražskou i okolní dopravu a podtrhnul zejména strmý nárůst intenzity dopravy a s ním související nutnost přidat na most další kolej. Ing. Pavel Štorch, zakladatel iniciativy Nebourat.cz, představil vznik a stanoviska iniciativy k současnému vývoji.

Večer byl prvním z série přednášek přibližujících význam mostu, které se uskuteční na Výtoni a Smíchově v příštích týdnech.

 

Kontakt: Ing.Mgr. Pavel Štorch, zakladatel iniciativy Nebourat.cz, tel.: 602 553 638, email: pavel.storch@email.cz

Fb: Zachraňme Železniční most