17. 12. 2013

Jako už několikrát v minulosti se Praha zachovala tak, že bude vystavena hrozbám žalob a hrozbě významných finančních ztrát.

Praha se rozhodla významně omezit hazard a nechat na svém území jen 313 kasin a heren. Některé městské části zvolily bezpečnou cestu nulové tolerance, ale třeba Praha 5 zákaz provedla tak “nešikovně”, aby žádné kasino nepřišlo zkrátka.

Starosta městské části Praha 5 už oficiálně přiznal, že očekává soudní spory s provozovateli kasin, která se nedostala do výběru pro novou vyhlášku omezující hazard v Praze. Jeho obavy jsou opodstatněné: Kritéria, podle kterých měla být kasina vybírána, nebyla dodržována. Ukazuje se, že nulová tolerance by byla pro městskou část prospěšnější, protože by nemohla vést k žalobám kvůli diskriminaci jednotlivých provozovatelů.

Při přípravě pražské vyhlášky na omezení hazardu magistrát od začátku počítal s tím, že městské části, které nebudou podporovat nulovou toleranci, se musí rozhodnout podle jasně určených kritérií, jako je neproblémovost místa z hlediska bezpečnosti a také nevhodnost místa kvůli blízkosti škol, úřadů, kostelů apod.

A právě v tomto bodě došlo v Praze 5 k podivnému přehodnocení u čtyř kasin. Když rada městské části schválila seznam kasin, která splňují všechna kritéria a mohla by zůstat povolena, vypadalo to jako relativně přijatelné řešení a v Praze 5 by pak zůstalo 9 kasin. Podle starosty však dostala Praha 5 po schválení svého seznamu dopis z magistrátu, který upozorňoval, že takový výběr může být diskriminační, a proto rada o týden později svoje původní rozhodnutí zrušila a vydala nové, kde přidala čtyři kasina, která tato kritéria porušují, a jednu hernu hned u základní školy. Zajímavé přitom je, že zmiňovaný dopis z magistrátu je vůbec nezmiňuje a je jen výmluvou, která má zakrýt fakt, že nenápadnou změnu rozhodnutí si vymohli pouze provozovatelé hazardu u škol.

Magistrát nechal na jednotlivých městských částech, jak podle svých místních podmínek přesně určí “blízkost”, a rada Prahy 5 si to při opravném hlasování vyložila tak, že dokonce ani ve stejné budově neznamená blízko. Přestože tedy ze škol a jejich bezprostředního okolí měl hazard zmizet v celé Praze, Praha 5 ho tam uhájila. Takové manipulování s kritérii bude velmi dobrý argument pro odmítnuté provozovatele, kteří se v této situaci mohou oprávněně cítit diskriminováni. Jako už několikrát v minulosti se tedy Praha zachovala tak, že bude vystavena hrozbám žalob a tím i významných finančních ztrát. Že hazard myslí svoje hrozby vážně, teď už na vlastní kůži zakouší ministerstvo financí, se kterým se jedna z firem soudí o 1,4 miliard korun.

Případ Prahy 5 je tak varováním dalším obcím, především těm s podobně netransparentním rozhodováním, aby raději zvolily cestu nulové tolerance hazardu a neriskovaly žaloby od nespokojených provozovatelů.