9. 9. 2019

Zpráva z jednání VÚR, 3. 9. 2019

Přítomní členové výboru: Ing. Milan Kryl, Bc. L. Herold, Ing. M. Černý, Ing. Z. Laciga, K. Poláková, Bc. M. Slabý – místostarosta MČ, Ing. Arch. Z. Hamanová, Ing. Richter, Ing. Arch. Lukáš Vacek, za stavební úřad MČ Ing. Kábrt

Nad Výšinkou

Výbor hledal nástroj pro regulaci další zástavby na rozsáhlejším pozemku náležejícím k bytovému domu č.p. 1258/15 k.ú. Smíchov v ulici Nad Výšinkou, viz mapu z katastru nemovitostí.
Bylo konstatováno, že při faktickém využití OB-C se na sousedním pozemku (zahradě) již nedá ve vztahu k sousedícím stavbám OB-A v této ulici stavět nic dalšího. Žádná další opatření k regulaci zástavby v této části Prahy není třeba přijímat a současné zastavění parcely 3661/1 k.ú. Smíchov bylo jednomyslně odsouhlaseno.
Pozorovatel si stejně musí klást otázku, proč je tato věc odsouhlasena až při faktickém dokončení stavebních úprav tohoto objektu. Zda tím nevzniká precedent pro úpravy okolních staveb s mírou využití pouze OB-A na stavby s větším využitím, např. OB-C?

Smrčinská

Parcela č. 4748/346 k.ú. Smíchov, viz mapu z katastru nemovitostí, je v územním plánu vedena jako zastavitelný pozemek, takže nic nebrání přiměřené zástavbě v tomto místě. Usnesení výboru ke změně územního plánu proběhlo zřejmě velmi skrytě, resp. změna zde nejspíš nebyla projednána. V této souvislosti je však vhodné veřejnost upozornit na to, že sousedící přírodní památka Skalka, která je součástí městské zeleně je v návrhu nového Metropolitního plánu také již zastavitelným územím, takže se dá očekávat budoucí zahušťování zástavby tohoto jižního smíchovského svahu mezi Plzeňskou a Strahovem. Územní plán Prahy nemá téměř žádnou regulační funkci – jeho schválené dodatečné změny jsou toho důkazem.

Holyně východ

Zástupci společnosti EKOSPOL podávají z pověření dosavadních majitelů těchto parcel návrh na pořízení změny územního plánu na parcelách 1785/14 a 1785/51 k.ú. Hlubočepy, viz mapu z katastru nemovitostí. Jde o pozemky v blízkosti vesnice Holyně, které patří do zeleného pásu, který ji odděluje od současné čtvrti Barrandov a který má být ve své východní části zastavěn v rámci studie Nový Barrandov – jejíž čistopis byl na tomto jednání následně také projednáván.
Předseda VÚR Ing. Kryl a také člen výboru Ing. Laciga přímo zpochybňují záměr navrhovatele, neboť tyto pozemky mají zůstat součástí ploch městské zeleně, která navazuje na Prokopské údolí. Přidali se i další členové výboru a poukazují i na kolizi s již projednávaným záměrem na dostavbu sídelního celku Nový Barrandov. Tyto pozemky podle dosavadních požadavků MHMP mají mít jiné funkce.
Návrh byl zde jednomyslně zamítnut (8-0-0), protože předložené návrhy jsou v rozporu s důležitějšími změnami ÚP, které mají umožnit dostavbu Barrandova podle představ radnice P5, viz dále studii Nový Barrandov.

Vavřinecká

Na parcele č. 1037 v k.ú. Jinonice v blízkosti Prokopského údolí, viz mapu z katastru nemovitostí, se nachází pole, orná půda, která podle platného podle územního plánu není zastavitelná. Vlastník navrhuje změnu územního plánu a odůvodněním, že jeho současné bydliště bude výhledově velmi exponováno stavbou Radlické radiály, a proto hledá možnost pro zajištění nového bydlení se zárukou vhodnějšího životního prostředí. Nabízí, že část uvedeného pozemku využije pro stavbu rodinného domu OB-A a zbývající část pozemku pak nechá veřejně přístupnou a navrhuje jeho převedení do kategorie ZMK (zeleň městská a krajinná). VÚR mu zde většinově vychází vstříc – i když zde bylo velmi správně Ing. Lacigou namítáno, že zde opět dojde k záboru orné půdy – což je dnes již velmi nežádoucí jev – a opět se i takto město zbytečně rozrůstá do šířky.
Z pohledu pozorovatele SZ je toto rozhodnutí chybné. Zástavbou na uvedeném pozemku se opět významně narušuje dosavadní návrh Metropolitního plánu. I tímto drobným rozšiřováním zástavby dojde jednou ke znatelnému zhoršení životního prostředí uvnitř Prahy – budou narušeny ventilační schopnosti města a bude chybět voda k udržení nejnutnějšího rozsahu městské zeleně.
To samé lze říct i o následující studii Nového Barrandova, jehož realizací má dojít k významnému zlepšení autonomních funkcí této městské části právě tím, že zde vzroste počet obyvatel natolik, aby zde byla ekonomicky efektivní veřejná vybavenost a město zde nabízelo plnohodnotné bydlení. Dojde však ale k rozšíření Barrandova až do těsné blízkosti Holyně a také k výraznému zahuštění osídlení a dopravy v navazujících komunikacích, např. na Jižní spojce a Barrandovském mostě.

Cibulka

MČ Praha 5 byla oslovena panem Vaníčkem, současným soukromým majitelem chátrajícího objektu resp. komplexu staveb usedlosti Cibulka a příslušejících pozemků, zda by neměla zájem od něj tyto nemovitosti odkoupit za částku 160 miliónů Kč. O této skutečnosti v rámci jednání VÚR referoval Bc. Herold. Rada MČ se již před tímto jednáním rozhodla vyhodnotit možnosti využití objektu s případnou možností návratu počáteční investice nebo alespoň zárukou na pozdější zajištění soběstačnosti v přínosných funkcích zdejších objektů a seznámit VÚR se svou vizí, aby bylo zřejmé, jaké funkční využití zde může případně být. Místostarosta Bc. Slabý přednesl zprávu „o případných možnostech obnovy a využití“ usedlosti Cibulka. Též se zmínil o historii této usedlosti a přilehlé obory a současného nefunkčního stavu objektu, který je památkově chráněn a musí být tedy zachován ve své dřívější podobě. Prezentované možnosti využití však zůstaly pouze ve vysoce teoretické rovině a nevyplynula z nich zatím žádná uchopitelná podoba nebo konkrétnější snaha radnice. Možná se najde budoucí vlastník, který dokáže své zájmy zakomponovat do požadavků pro ochranu této památky a svou investici bude považovat za přínosnou. Budoucnost usedlosti Cibulka a její přínos pro relaxační funkce města jsou však i po současné zprávě radnice velmi nejisté.
Výbor vzal zprávu na vědomí.

Nový Barrandov

Studii budoucího rozšíření Barrandova představili architekti společnosti A69. Má se zvednout počet obyvatel Barrandova téměř o 9000. Objem zástavby původního Barrandova se zvýší asi o jednu třetinu (0,3-0,39). Mimo tento projekt již nyní v západním okraji Barrandova probíhá zástavba, která má mít až 13 nadzemních podlaží. Projekt Nového Barrandova počítá s připojením polokruhovitého sídelního celku, který bude na svých okrajích zakončen dvou až třípatrovými obytnými domy a zástavba se bude směrem dovnitř města plynule zvyšovat na cca 9 NP. Stavby budou zpravidla polyfunkčního charakteru (z větší části obytné), nebo budou mít přesně dané funkce např. škola, společenské centrum, poliklinika, jiná občanská vybavenost, apod. Město má být dopravně obsluhováno hlavní průběžnou komunikací, na které bude i prodloužená tramvajová trasa a také hlavní trasa cyklostezky. Velmi významnou funkci pro plynulost zdejší dopravy má mít okružní ulice (prý Ringstrasse) před poslední okrajovou linií obytných domů, která bude obíhat celou tuto novou část města, a bude na ni navazovat několik radiálních ulic jdoucích dovnitř nové zástavby. Rychlost na místních komunikacích má být omezena na 30 km/h. Uvnitř nového města mají být společná prostranství – větší náměstí kolem hlavní průjezdné ulice, která má mít kolem i pruhy zeleně a širší chodníky – menší kolem křižovatek místních komunikací. Dětská hřiště uvnitř města budou velmi minimalizovaná – počítá se s nimi hlavně za hraniční čárou okrajové zástavby, kde by měl být v pásu kolem této části města park i s několika dětskými hřišti a také by zde měly být 3 retenční nádrže napájené dešťovou příp. podzemní vodou z přilehlého okolí. Mezi Novým Barrandovem a Holyní zůstane jenom úzký pás (max. 100 m?) zeleně (pole?), který bude sloužit také jako koridor pro zvěř migrující z/do Prokopského údolí. Předpokládané umístění této části města viz mapu z katastru nemovitostí.
Přítomní občané Barrandova i zástupci zde působícího spolku podali několik dotazů a námitek k budoucím funkcím města a jeho podobě. Též ze strany SZ byl učiněn dotaz na předpokládanou dopravu v klidu a byly vzneseny pochyby o zajištění potřebné dopravní obslužnosti právě této nové části města. Mgr. Martina Pokorná zde také jako zástupce obyvatel namítala neuspokojivý stav s dětskými hřišti a cyklostezkami navazujícími na blízké okolí a umožňujícími i provoz kol uvnitř zástavby. Nicméně mnozí přítomní architekti (i z VÚR) vyzdvihovali klady této studie a dávali najevo optimismus pro nalezení toho nejsprávnějšího řešení v této části Prahy. Občanům bylo doporučeno zaslat své námitky radě MČ nejpozději do pátku 6. 9.

Další změny ÚP

V rámci jednání VÚR byly zmíněny i další projednávané změny ÚP, které MČ P5 hodlá podpořit. Názor pozorovatele je v tomto případě takový, že dobrý územní plán by se měl minimálně po dobu deseti let obejít beze změn (s dodržením předepsané prostorové i výškové regulace) a měly by v něm být přesně definované rozhodující funkce, které jsou v daných místech nezbytné pro zajištění kvalitního života v metropoli. Občané jsou mnohde vystaveni veliké nejistotě, co se týká kvality jejich budoucího bydlení. Nejsou zde (v ÚP) žádné záruky zkvalitnění funkcí města a životního prostředí!

Zapsal: Ing. Karel Kocman