window.dataLayer = window.dataLayer || []; function gtag(){dataLayer.push(arguments);} gtag('js', new Date()); gtag('config', 'UA-144909968-1');

17. 2. 2013

Představte si, že máte les a platíte si správce, aby se vám o něj staral. A že váš soused vám kus lesa pokácel, na vašem pozemku si dokonce něco načerno postavil a nakonec ještě žádá, abyste se svého pozemku vzdal, že vám za něj dá jiný někde na druhém konci města. A váš správce jen krčí rameny a jeho návrhy podporuje. Takový neschopný nebo spíš zrádný správce by zasluhoval okamžitou výpověď a soused by měl váš pozemek vyklidit, nahradit vám vzniklou škodu a navrch dostat ještě pořádnou pokutu. Anebo myslíte, že něco tak absurdního se ani nemůže stát? V Česku to možné je. Náš pozemek leží v Košířích a má parcelní čísla 1862 a 1863/5, dohromady 1 750 m2, patří Hlavnímu městu Praze, tedy nám všem, a navíc je součástí přírodního parku. Náš soused se jmenuje Antonie Černá a naším neschopným nebo všeho schopným správcem je Magistrát hlavního města Prahy.

Odbor ochrany prostředí MHMP by měl být první, kdo by měl žádat a prosadit, aby les v přírodním parku byl obnoven. Ale když paní Černá požádala o to, aby jí vykácený les na pozemku města byl úředně odepsán, ředitel odboru Ing. Arch. Jan Winkler v Závazném stanovisku z 14. 1. 2010 s „odnětím funkce lesa“ souhlasí. Na straně 1 cituje a akceptuje argument „Pozemky jsou oploceny a částečně zastavěny drobnými stavbami a další existence lesního porostu zde není reálná“. Každé malé dítě přitom ví, že když se někde zasadí stromy, tak z nich vyroste les. V článku 5 stanoviska jsou další „perly“ slovní ekvilibristiky. Odbor vždy nejprve vyjmenuje důvody, proč by žádosti neměl vyhovět, ale nakonec ji stejně vyhoví:

„Ostavec A (Ing. Bednář): Povolením stavby nemůže být snížen či změněn krajinný ráz… Odnětím pozemků se faktický stav v území nezmění. Zájem chráněný OOP MHMP v dané věci tedy není dotčen.“ To je úžasná logika: kdo by nejprve slušně požádal o odnětí funkce lesa, tomu by žádost nepochybně zamítli (nemůže být snížen krajinný ráz), ale když někdo les nejprve vykácí a až pak požádá o odnětí, mohou mu to povolit, protože faktický stav už se tím nemění. V tom je přímo skrytý návod pro všechny gaunery: zabírejte a kácejte zásadně bez povolení!

„Odstavec B: Ochrana významných krajinných prvků je zakotvena v ust. par. 4 odst. 2 zákona … významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům které by mohly vést k poškození… si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko… mezi uvedené zásahy… se řadí i změna kultur pozemků.“ Výborně, tak by to mělo být, ale co když to paní Antonie všechno porušila? OOP z toho vyvozuje: „pozemek… je bez lesního porostu a je významně ovlivněn stavební činností… návrat k původnímu využití je nereálné. Záměr představuje nevýznamné snížení výměry lesa, což mírně oslabuje ekologicko-stabilizační funkci lesa“ Jinými slovy, pozemek sice byl těžce poškozen a les pokácen, ale jen málo.

„Odstavec C: Záměr se dotýká … lokálního biokoridoru L3/241. Území… je značně ovlivněno stavební činností a není schopno nadále plnit funkci biokoridoru. Vzhledem ke stavu území bude vymezení koridoru řešeno změnou jeho vymezení v rámci přípravy… nového územního plánu hl. m. Prahy. S odnětím tedy souhlasíme“ Jinými slovy, příroda tady dostala na frak, biokoridor je zničen, ale uděláme ho jinde, hlavně abychom žadateli vyhověli…

V říjnu 2010 paní Černá ohlásila záměr postavit na ploše 2 000 m2 tzv. Spolkový dům – dvojpodlažní budovu, který bude sloužit jako „klub přátel zejména držitelů vozů značky Mercedes“. Uprostřed přírodního parku Košíře – Motol, kde je přísná stavební uzávěra, by takový záměr měl být okamžitě zamítnut. Ale Odbor ochrany prostředí MHMP posoudil vliv stavby na životní prostředí, tak že „nedojde k významnému ovlivnění životního prostředí a veřejného zdraví“. Dne 20. 6. 2011 Ing. Jany Cibulková, vedoucí oddělení posuzování vlivů na ŽP, ve svém stanovisku uvádí, že „podlimitní záměr Spolkový dům… nepodléhá zjišťovacímu řízení dle cit. zákona“ (č. 100/2001 Sb.). Tady asi zase bude nějaká díra v zákonech.

 

V Praze dne 17. 2. 2013

RNDr. Drahomír Bárta