3. 7. 2013
Včera a v noci jsem strávil spoustu času čtením rozsudků, zákonů, rad a zkušeností. Začíná to být tak nějak běžné. Proč mám věnovat tolik času něčemu tak marnému.
Koho nakonec zajímá, že nějaký prolhaný starosta slíbil, že dokumenty, za které jsme utratili 14 milionů korun, do března zveřejní? Koho dojme, že když jsem si teď o jeden z nich napsal, radši se se mnou budou chtít soudit, než aby ho poslali? Dobře mi tak, nemám vrchnost otravovat. Že se Praha 5 svým tajením nepohodlných informací zařadila mezi otevřeně mafiánské radnice typu Karlovy Vary? Koho by to překvapilo? Nikoho.
Vždyť to všechno je nic ve srovnání se starostovými trumfy. 35 000 výtisků Pětky pro vás bude před volbami ukazovat jen to hezké – otevírání dětských hřišť, záchranu labutě panem místostarostou. Kdyby se to někomu nelíbilo, zase se zaplatí pár tisíc Jakubovi Železnému z FSV UK a České televize, který na odborném semináři ukáže svoje sako zaplacené koncesionáři a rád odborně vysvětlí, že je přeci jen přirozené, že noviny přece píší to, co chce pan majitel, tedy v tomto případě pan starosta. Případně se zase pořídí pár fotek s celebritou vděčnou za 200 tisíc na výstavu jejích fotek v obchodním centru. A kdyby to nestačilo, majitelé UNP nezištně finančně vypomohou s kampaní, která zákonitě přesvědčí i poslední pochybovače.
Protože na Praze 5 se nic nezmění: kdo má pořádné břicho a sako, kdo ukáže, že je frajer schopný sehnat fůru peněz na kampaň, ten bude opět starostou. Chudáci, kteří si nedokáží obstarat ani šestimetrové plakátové lešení na pěší zónu, nebo dokonce jako poslední ztroskotanci jezdí po Praze na kole, ti by to jistě nezvládli. Ti ať si po večerech studují rozsudky, zatímco my ostatní platíme právníky, kteří jim budou házet klacky pod nohy.