27. 6. 2019

Kde to je? Podívejte se na mapu.

Lodí v Praze na Vltavě stále přibývá, vozí turisty sem a tam, kolem Karlova mostu je hotová tlačenice. V plavbě proti proudu jim brání dva jezy, Staroměstský zakončený Novotného lávkou a Štítkovský pod Jiráskovým mostem. Lodě překonávají oba jezy jedním cca 900 m dlouhým plavebním kanálem, v jehož středu mezi Dětským ostrovem a smíchovským Janáčkovým nábřežím je 180 metrů dlouhá plavební komora. Ta už zvýšený provoz lodí sotva stíhá odbavit, tak zájmová skupina provozovatelů lodí přesvědčila státní podnik Povodí Vltavy, aby jim za státní peníze postavil druhou plavební komoru mezi Dětským a Střeleckým ostrovem. Byla by to veliká a drahá stavba, která by významně změnila vzhled řeky v samém centru Prahy a umožnila další růst počtu lodí na Vltavě s mnoha negativními dopady na životní prostředí na řece i kolem ní.

Proti stavbě jsou obě nejvíc dotčené městké části Praha 1 a Praha 5, spolky místních občanů, například spolek Zdravý rozum, a také naše základní organizace.

Magistát ale jde zatím žadatelům na ruku, oddělení ochrany přírody Odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy jim poskytlo skandální výjimky, jimiž prakticky popřelo smysl své existence – hájit zájmy přírody a životního prostředí obyvatel Prahy. A své rozhodnutí ještě paradoxně odůvodňuje „veřejným zájmem“, s čímž kategoricky nesouhlasíme.

  • Tvrdíme, že ve veřejném zájmu je zdravé, emisemi a hlukem nezatížené životní prostředí pro obyvatele centra Prahy a zachování možnosti krátkodobé a střednědobé rekreace pro ostatní Pražany a návštěvníky, nikoliv zvýšený provoz lodí na Vltavě, který přináší jen zisk provozovatelům lodí a zábavu turistům.
  • Jsme přesvědčeni, že zvýšený provoz lodí, hluk a emise by poškodily životní prostředí tisícům lidí, kteří žijí nebo pracují v blízkosti řeky, a to zvláště v letních měsících, kdy je provoz turistických lodí nejintenzivnější. Nejvíc by byla postižena oblast Kampy, Střeleckého ostrova, Dětského ostrova a smíchovského nábřeží, které zvláště v letních měsících mají v centru města nezastupitelnou rekreační funkci.
  • Zvýšený provoz lodí představuje větší riziko kolizí plavidel, vzpomeňme třeba na nedávnou katastrofu v Budapešti, kde po srážce dvou výletních lodí došlo potopení jedné z nich a smrti 22 osob; v reportážích z této události zazněl názor experta, že provoz lodí v Budapešti je tak hustý, že dříve nebo později k podobné katastrofě muselo dojít. Ohrožena by byla zvláště malá ekologická plavidla jako veslice a šlapadla.
  • Plavební hladina Vltavy v Praze musí být v letních měsících dotovaná vodou z Vltavské kaskády. Při každém pracovním cyklu plavební komory dochází ke zbytečnému odtoku velkého množství vody. Provozem druhé plavební komory by došlo k dalšímu zvýšení této „spotřeby“ vody. Se změnami klimatu vody ubývá, např. v loňském roce byla vltavská kaskáda mimořádně hluboko pod obvyklým stavem, takže lze očekávat, že v budoucnu bude zabezpečení vody pro obyvatelstvo a hospodářství mnohem důležitější než pro rekreační plavbu po Vltavě.
  • Před velkou povodní je třeba všechny lodě uklidit do chráněných přístavišť, aby nebránily průtoku vody a nemohly se utrhnout a ohrozit mosty a jiné objekty na řece. Ale vhodných kotvišť asi není v Praze dost a evakuace všech lodí do bezpečí by se nemusela stihnout včas.
  • Stavba i provoz plavební komory ohrožuje vzácné a chráněné živočichy, např. sladkovodního mlže velevruba malířského (Unio pictorum), který je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy.

Boj proti plavební komoře je obtížný, Vltava „funguje“ v trochu jiném světě, než na jaký jsme zvyklí na souši.

  • Povodí Vltavy je státem ve státě.
  • Stavby na řece nepovolují běžné stavební úřady, nýbrž specializované vodoprávní úřady, řídící se vlastními „vodními pravidly“, která běžní suchozemci neznají.
  • I lodě na Vltavě fungují ve zvláštním mimořádně benevolentním režimu. Technický stav lodí nikdo systematicky nekontroluje, většina z nich má zastaralé hlučné lodní motory a vypouští do vzduchu nekontrolované množství škodlivých emisí, některé dokonce vypouštějí do vody splašky ze svých záchodů a kuchyní. Město Praha ale údajně nemá nebo nechce uplatňovat prostředky, jak lodě kontrolovat a nevyhovujícím zakázat provoz. Pouze se snaží provozovatele „přesvědčovat“ a „pobízet“ k tomu, aby své lodě modernizovali. Vůbec to není jako na silnici, kde všechna auta musí pravidelně absolvovat Státní technickou kontrolu včetně kontroly emisí a když nesplní stanovené limity, na silnici nesmí. Po Vltavě ale může jezdit všechno.

Dne 27.6.2019 jsme předali Magistrátu naše negativní vyjádření ke stavbě druhé plavební komory a napjatě čekáme, jak úřad rozhodne.

Odkazy na další informace

Ředitelství vodních cest ČR: Strategický záměr – Plavební komora Praha – Staré Město
Spolek Zdravý rozum: Vodní cesta

Významné události a dokumenty

23.08.2019 Pražský patriot: Proti povolení plavební komory na Smíchově se odvolal Institut plánování a rozvoje
09.08.2019 Novinky.cz: Stavební úřad povolil vznik nové plavební komory v centru Prahy, magistrátu navzdory
05.08.2019 Čti doma: Praha zamítla výstavbu plavební komory na Smíchově, prý by to odneslo životní prostředí
03.07.2019 e-petice.cz: Zachraňme Vltavu v centru Prahy
26.06.2019 ZO SZ P5: Vyjádření k podkladům stavby druhé plavební komory Praha – Staré Město
09.04.2019 MHMP: Rozhodnutí o povolení výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů živočichů
02.03.2019 Pražský patriot: Rozhodnuto stále není. Odpůrci zdymadla na Smíchově stavbu oddálili
26.02.2019 Naše voda: Odpůrci plavební komory Smíchov vyhráli. Prozatím.
08.01.2019 Náš region: O plavební komoře na Smíchově bude jasno do konce února
03.01.2019 Naše voda: ŘVC ČR není investorem nové plavební komory Smíchov
10.06.2018 Česká televize, Nedej se: Nová plavební komora v srdci Prahy?
28.03.2018 iPětka.cz: Nová plavební komora: Radnici vadí nejen vyšší emise
25.01.2018 Experti ČVUT a AV ČR: Emise z lodní dopravy v oblasti Plavební komory Smíchov – studie a měření provedené pro městskou část Praha 5
05.09.2017 Vodárenství.cz: Plavební komora má u Smíchova zelenou
březen 2016 ŘVC ČR: EIA – dokumentace vlivu záměru na životní prostředí

RNDr. Drahomír Bárta